V případě vzniku pracovního úrazu je zaměstnavatel odpovědný za škodu při pracovním úrazu a postiženému zaměstnanci vzniká nárok na náhradu za škodu vzniklou pracovním úrazem. Zákonná povinnost pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vyplývá z vyhlášky č. 125/1993 Sb., která stanovuje podmínky a sazby
Zvláštnost pracovněprávní náhrady škody. Až na výjimky platí, že povinnost k náhradě škody se posoudí podle zákoníku práce jen v případě, kdy ke vzniku škody došlo: při plnění pracovních úkolů, nebo. v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. I když škoda vznikla mezi osobami v postavení zaměstnance
Škoda by měla být kompenzována ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle
Škoda, která zraněnému zaměstnanci následkem úrazu vznikla, spočívá též ve ztrátě výdělku za dobu pracovní neschopnosti. Ke ztrátě výdělku došlo proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem úrazu omezena a náhrada za ztrátu výdělku, a dorovnání mzdy má tedy kompenzovat období, kdy nemá poškozený možnost dosahovat stejného výdělku jako před
Příklad 1. Pan učitel Sladký má příjmy ze zaměstnání na základní škole, kde pracuje na základě pracovní smlouvy. Hrubé příjmy (mzdy) zúčtované panu Sladkému za celý rok 2017 činily 390 000 Kč. Ve škole podepsal prohlášení k dani. Je svobodný, bezdětný, splňuje podmínky pouze pro uplatnění základní slevy na
Kdy náhrady zdaňuje zaměstnavatel a kdy pojišťovna? Podle § 193 zákoníku práce vzniká zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, nárok na náhradu v rozsahu, v kterém zaměstnavatel odpovídá za vzniklou škodu.
. 859 23 722 146 2 963 567 361
odškodnění pracovního úrazu a daňové přiznání 2017
